▓▓ Exkluzivní kontrola ▓▓

[☾♔TALAYEH_A♔☽]

▓▓ Exkluzivní kontrola ▓▓
به معنای اختصاصیچک؛ مختص به زبان چک است و صرفاً جهت تمرین آموزشگاه و درخواست متن اصیل زبان ایجاد شده!
امیدوارم بهره لازم را ببرید=*)​

 

[☾♔TALAYEH_A♔☽]

Arabský jazyk
Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…

 

[☾♔TALAYEH_A♔☽]

Lepší koncentrace = lepší učení
Když se učíme, musíme se soustředit. Všechna naše pozornost musí směřovat k jedné věci. Schopnost soustředit není vrozená. Nejdříve se musíme naučit, jak se soustředit. To se zpravidla děje ve školce nebo ve škole. V šesti letech se děti dokážou soustředit asi na 15 minut. Děti ve 14 letech se dokážou soustředit a pracovat asi dvakrát tak déle. Doba koncentrace u dospělých trvá asi 45 minut. Po určitém čase se koncentrace ztrácí. Studenti pak ztrácí o látku zájem. Může se u nich projevit únava nebo stres. Učení je potom těžší. Paměť nedokáže látku tak dobře udržet. Člověk však může svou koncentraci zlepšit! Je velmi důležité, abyste se před učením dobře vyspali. Unavený člověk se dokáže soustředit pouze krátce. Náš mozek dělá více chyb, když jsme unavení. Také naše pocity ovlivňují naši koncentraci. Člověk, který se chce učit efektivně, by měl být v neutrálním stavu mysli. Příliš mnoho pozitivních či negativních emocí brání úspěchu při učení. Člověk samozřejmě nedokáže vždy kontrolovat své pocity. Můžete se je ale pokusit při studiu ignorovat. Kdo chce být koncentrovaný, musí být také motivovaný. Při učení musíme mít na paměti stále nějaký cíl. Pouze tehdy je náš mozek připraven se soustředit. Pro dobrou koncentraci je také důležité tiché prostředí. A: Měli byste při učení pít hodně vody, to Vás udrží vzhůru… Kdo pamatuje na všechna tato pravidla, dokáže se soustředit určitě déle!

 

[☾♔TALAYEH_A♔☽]

Učení jazyků na internetu
Stále více lidí se učí cizí jazyky. A stále více lidí k tomu používá internet! Učení online je jiné než klasický jazykový kurs. A má mnoho výhod! Uživatelé se sami rozhodnou, kdy se chtějí učit. Mohou si také zvolit, co se chtějí učit. A sami si určí, kolik se toho chtějí za den naučit. Uživatel by se při online učení měl učit intuitivně. To znamená, že by se měl nový jazyk učit velmi přirozeně. Tak, jako se učil jazyky jako dítě nebo na dovolené. Proto se uživatelé učí pomocí simulovaných situací. Zažívají různé věci na různých místech. Musí přitom sami být aktivní. U některých programů potřebujete sluchátka a mikrofon. S jejich pomocí potom můžete mluvit s rodilými mluvčími. Je také možné nechat si analyzovat výslovnost. Můžete se tedy stále zlepšovat. Můžete si psát s dalšími uživateli na sítích. Internet také umožňuje učení na cestách. S digitální technologií si s sebou můžete vzít jazyk kamkoliv. Online kursy nejsou o nic horší než ty klasické. Když jsou programy dobře vymyšlené, mohou být velmi efektivní. Je však důležité, aby online kurs nebyl příliš pestrý. Příliš mnoho animací Vás může od vyučovací látky odlákat. Mozek musí zpracovat každý jednotlivý podnět. Paměť se tak může rychle zahltit. Proto je někdy lepší učit se potichu s knihou. Kdo skloubí nové metody se starými, dosáhne jistě brzy pokroku…

 

[☾♔TALAYEH_A♔☽]

Mladí lidé se učí jinak než staří
Děti se učí jazyk relativně rychle. Dospělým to většinou trvá déle. Děti se ale neučí lépe než dospělí. Učí se jenom jinak. Mozek toho při učení jazyků musí zvládnout hodně. Musí se naučit více věcí najednou. Když se člověk učí jazyk, nestačí o něm pouze přemýšlet. Musí se také naučit, jak nová slova vyslovovat. Orgány řeči se proto musí naučit nové pohyby. Mozek se také musí naučit reagovat na nové situace. Komunikovat v cizím jazyce je výzva. Dospělí se ale učí jazyky jinak v každém období svého života. Ve 20 nebo 30 letech věku jsou stále lidé zvyklí se učit. Škola či studia nejsou ještě tak vzdálená. Mozek je proto dobře trénovaný. Může se tak naučit cizí jazyky na velmi dobré úrovni. Lidé mezi 40 a 50 lety věku se toho už naučili hodně. Jejich mozek těží ze svých zkušeností. Umí dobře zkombinovat nový obsah se staršími vědomostmi. V tomto věku se lidé učí nejlépe věci, které už jsou jim povědomé. To jsou například jazyky podobné těm, které se naučili již dříve. V 60 nebo 70 letech věku mají lidé zpravidla hodně času. Mohou často procvičovat. To je u jazyků obzvlášť důležité. Starší lidé se mohou například zvláště dobře naučit cizí písmo. Člověk se může úspěšně učit v každém věku. Mozek může vytvářet nové nervové buňky i po skončení puberty. A dělá to rád…

 

[☾♔TALAYEH_A♔☽]

Jazyky a matematika
Myšlení a řeč patří k sobě. Jedno druhé ovlivňuje. Jazykové struktury ovlivňují struktury myšlení. Například v některých jazycích neexistují slova pro číslice. Lidé při hovoru nerozumí konceptu čísel. Matematika a jazyk tedy k sobě také v jistém smyslu patří. Gramatické a matematické struktury jsou často podobné. Někteří vědci si myslí, že jsou také podobně zpracovávány. Věří, že centrum řeči je také zodpovědné za matematiku. Pomáhá mozku vykonávat početní operace. Nedávné studie však dospěly k jiným závěrům. Ukazují, že náš mozek zpracovává matematiku bez pomoci řeči. Vědci zkoumali tři lidi. Jejich mozek byl následkem zranění poškozen. Poškozeno bylo i centrum řeči. Tito lidé měli s řečí velké potíže. Nebyli schopni formulovat jednoduché věty. Některým slovům ani nerozuměli. Po jazykovém testu měli tito lidé řešit matematické problémy. Některé matematické úlohy byly velmi těžké. Přesto je dokázali vyřešit! Výsledky této studie jsou velmi zajímavé. Ukazují, že matematika není kódována slovy. Je možné, že jazyk a matematika mají stejný základ. Obojí je zpracováváno ve stejném centru. Matematika se však nemusí nejdříve převádět na řeč. Možná se matematika a jazyk i společně vyvíjejí… Když je ale mozek hotov, existují odděleně!

 

[☾♔TALAYEH_A♔☽]

Jazyky Evropské unie
Dnes má Evropská unie více než 25 zemí. V budoucnu budou členy EU ještě další státy. S novým státem obyčejně přichází i nový jazyk. V současnosti se v EU mluví více než dvaceti jazyky. Všechny jazyky Evropské unie jsou rovnocenné. Tato jazyková různorodost je fascinující. Může však vést i k problémům. Skeptici si myslí, že tolik různých jazyků může být pro EU překážkou. Brání totiž efektivní spolupráci. Mnozí si proto myslí, že by měl být zaveden jeden společný jazyk. Tímto jazykem by měly komunikovat všechny státy. Není to ale tak jednoduché. Žádný jazyk nemůže být prohlášen za jediný oficiální. Ostatní země by se pak cítily znevýhodněné. A v Evropě není žádný skutečně neutrální jazyk… Umělý jazyk jako Esperanto by také nefungoval. Neboť v jazyce se vždy odráží i kultura státu. Žádný stát se tedy nechce vzdát svého jazyka. Státy ve svém jazyce vidí část své identity. Jazyková politika je na programu EU důležitým bodem. Existuje dokonce komisař pro mnohojazyčnost. EU má nejvíce překladatelů a tlumočníků na světě. Zhruba 3 500 lidí pracuje na tom, aby se lidé v EU domluvili. Přesto nemohou být úplně všechny dokumenty přeloženy. Zabralo by to příliš mnoho času a stálo příliš mnoho peněz. Většina dokumentů se překládá pouze do několika jazyků. Jazyková různorodost je pro EU jednou z největších výzev. Evropa by se měla sjednotit, aniž by státy přišly o svou identitu!

 

[☾♔TALAYEH_A♔☽]

Jak se naučit dva jazyky najednou
Znalost cizích jazyků je stále důležitější. Mnoho lidí se učí nějaký cizí jazyk. Na světě ale existuje mnoho zajímavých jazyků. Proto se lidé učí více jazyků najednou. Když děti vyrůstají v dvoujazyčném prostředí, není to většinou žádný problém. Jejich mozek se naučí oba jazyky automaticky. Když jsou pak starší, vědí, co do kterého jazyka patří. Dvoujazyční jedinci znají typické rysy obou jazyků. U dospělých je to jiné. Nemohou se naučit dva jazyky současně tak snadno. Kdo se chce naučit dva jazyky, měl by pamatovat na jedno pravidlo. Nejprve je důležité mezi sebou oba jazyky porovnat. Jazyky, které spadají do stejné jazykové rodiny, jsou často velmi podobné. To může vést k jejich zaměňování. Je tedy smysluplné oba jazyky přesně analyzovat. Můžete si například udělat seznam. Do něj si můžete zapisovat podobnosti a rozdíly. Mozek je tak nucen pracovat intenzivně s oběma jazyky. Lépe si pak pamatuje, jaké mají oba jazyky zvláštnosti. Měli byste si také pro každý jazyk zvolit různé barvy tužek a desek. Snadněji tak oba jazyky odlišíte. Když se člověk učí dva zcela různé jazyky, je to jiné. U rozdílných jazyků nehrozí nebezpečí záměny. V tomto případě je nebezpečné oba jazyky porovnávat! Bylo by lepší porovnat tyto jazyky se svou mateřštinou. Jakmile mozek tento kontrast rozpozná, bude se učit efektivněji. Je také důležité, abyste se oba jazyky učili se stejnou intenzitou. Teoreticky je ale mozku jedno, kolik jazyků se učí…

 

[☾♔TALAYEH_A♔☽]

Jak se mozek naučí gramatiku?
Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...

 

[☾♔TALAYEH_A♔☽]

Od gest k řeči
Když mluvíme nebo posloucháme, má náš mozek spoustu práce. Musí zpracovávat jazykové signály. I gesta a symboly jsou jazykovými signály. Existovaly dokonce dříve než lidská řeč. Některým znakům lidé rozumí ve všech kulturách. Jiné se musí naučit. Nedají se pochopit z pouhého pohledu na ně. Gesta a symboly jsou zpracovávány stejně jako řeč. A zpracovávají se také ve stejné části mozku! Prokázala to jedna nová studie. Vědci testovali několik lidí. Tito lidé měli zhlédnout různé videoklipy. Když se dívali na klipy, měřila se aktivita jejich mozku. V jedné skupině vyjadřovaly klipy různé věci. A to pomocí pohybů, symbolů a řeči. Druhá testovaná skupina sledovala jiné klipy. Byla to nesmyslná videa. Nebyla v nich řeč, gesta ani symboly. Nedávala žádný smysl. Během testu vědci viděli, co se kde zpracovává. Mohli porovnávat mozkovou aktivitu obou skupin lidí. Vše, co dávalo nějaký smysl, bylo analyzováno ve stejné části mozku. Výsledky tohoto experimentu jsou velmi zajímavé. Ukázaly, jak se náš mozek učil jazyk. Nejdříve člověk komunikoval pomocí gest. Potom si vyvinul jazyk. Mozek se proto musel naučit zpracovávat řeč jako gesta. A zřejmě jen jednoduše aktualizoval starou verzi…