▓▓ Exkluzivní kontrola ▓▓

[☾♔TALAYEH_A♔☽]

Jak se děti učí správně mluvit
Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…

 

[☾♔TALAYEH_A♔☽]

Akademický jazyk
Akademický jazyk je jazyk sám pro sebe. Používá se v odborných diskuzích. Používá se také v akademických publikacích. Dříve byly jednotné akademické jazyky. V Evropě dominovala v akademických kruzích latina. Dnes je naopak nejvýznamnějším akademickým jazykem angličtina. Akademické jazyky jsou určitým typem nářečí. Obsahují mnoho specifických pojmů. Nejpodstatnějšími znaky jsou standardizace a formalizace. Někteří si myslí, že akademici mluví nesrozumitelně schválně. Když je něco složité, vypadá to i inteligentně. Akademická obec se však zaměřuje na pravdu. Měla by tedy používat neutrální jazyk. Žádné rétorické obraty nebo květnatá rčení do něj nepatří. Existuje však mnoho příkladů zbytečně komplikovaného jazyka. A vypadá to, že komplikovaný jazyk člověka fascinuje! Studie prokázaly, že složitějšímu jazyku více věříme. Lidé měli v rámci testu zodpovědět několik otázek. Měli na výběr z několika možností. Některé odpovědi byly formulovány jednoduše, některé naopak velmi složitě. Většina lidí zvolila složitou odpověď. Ta ale nedávala smysl! Lidé se nechali jazykem oklamat. Přestože obsah byl absurdní, zaujala je forma. Psát složitě není ale vždy umění. Jak zabalit jednoduchý obsah do složité formy, se dá naučit. Naproti tomu vyjádřit složité věci jednoduše, není tak jednoduché. Někdy je tedy jednoduché ve skutečnosti složité…

 

[☾♔TALAYEH_A♔☽]

Jeden jazyk, mnoho podob
I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…

 

[☾♔TALAYEH_A♔☽]

Počítače umějí rekonstruovat odposlechnutá slova
Už dlouho lidé sní o tom, že budou moct číst myšlenky. Každý by chtěl vědět, co si ten druhý v danou chvíli myslí. Tento sen se nám ale stále nesplnil. Ani s novými technologiemi neumíme číst myšlenky. Co si jiní myslí, zůstává tajemstvím. Umíme ale rozpoznat, co jiní slyší! Dokázal to jeden vědecký experiment. Vědcům se podařilo rekonstruovat odposlechnutá slova. Za tímto účelem analyzovali mozkové vlny testovaných lidí. Když něco slyšíme, náš mozek se zaktivuje. Musí zpracovat odposlechnutý jazyk. Vznikne přitom určitý vzorec mozkové aktivity. Tento vzorec se dá snímat elektrodami. A tyto snímky se pak dají i dále zpracovávat! Dají se převést na zvukovou stopu pomocí počítače. Odposlechnutá slova lze potom identifikovat. V principu to funguje u všech slov. Každé slovo, které slyšíme, produkuje určitý signál. Tento signál je vždy spojen se zvukem tohoto slova. Musí se tedy „pouze” převést na akustický signál. Neboť známe-li tuto zvukovou stopu, známe i slovo. Lidé během testu poslouchali skutečná a vymyšlená slova. Část slov tedy vůbec neexistovala. Přesto mohla být tato slova rekonstruována. Rozpoznaná slova lze pomocí počítače vyslovit. Je také možné je pouze zobrazit na monitoru. Vědci teď doufají, že jazykovým signálům porozumí brzy lépe. Čtení myšlenek tedy zůstává i nadále snem…

 

[☾♔TALAYEH_A♔☽]

Gesta pomáhají při učení nových slov
Když se učíme slovíčka, má náš mozek spoustu práce. Musí uložit každé nové slovo. Můžete však svému mozku v učení pomoct. A to pomocí gest. Gesta pomáhají naší paměti. Lépe si zapamatuje slova, když zároveň zpracovává i gesta. Jasně to prokázala jedna studie. Vědci nechali studenty učit se slovíčka. Tato slova však ve skutečnosti neexistovala. Byla součástí umělého jazyka. Několik slov se studenti učili pomocí gest. To znamená, že studenti tato slova nejen slyšeli či četli. Pomocí gest také napodobovali význam těchto slov. Při učení byla monitorována činnost jejich mozku. Během pokusu došli vědci k zajímavému závěru. Při učení slovíček pomocí gest bylo aktivnějších více oblastí mozku. Kromě centra řeči projevovaly aktivitu také senzomotorické oblasti. Tato přebytečná mozková aktivita ovlivňuje naši paměť. Při učení pomocí gest se vytvoří komplexní síť. Tyto sítě uchovají nová slova na více místech v mozku. Slovní zásoba je tak zpracovávána efektivněji. Když potom chceme použít určitá slova, náš mozek je rychleji najde. Jsou také lépe uložena. Je ale důležité, aby mělo gesto s takovým slovem spojitost. Náš mozek rozezná, když slovo a gesto k sobě nepatří. Nové objevy mohou vést k novým vyučovacím metodám. Jedinci, kteří toho o jazycích vědí málo, se často učí pomalu. Možná by se jim učilo lépe, kdyby slova fyzicky napodobovali…

 

[☾♔TALAYEH_A♔☽]

Americké domorodé jazyky
V Americe se mluví mnoha různými jazyky. Angličtina je hlavním jazykem v Severní Americe. V Jižní Americe dominuje španělština a portugalština. Všechny tyto jazyky přišly do Ameriky z Evropy. Před začátkem kolonizace se tam mluvilo jinými jazyky. Těmto jazykům říkáme domorodé jazyky Ameriky. Dodnes nebyly v podstatě prozkoumány. Různorodost těchto jazyků je značná. Odhaduje se, že v Severní Americe je asi 60 jazykových rodin. V Jižní Americe jich může být až 150. Navíc je tam mnoho izolovaných jazyků. Všechny tyto jazyky jsou velmi odlišné. Vykazují pouze několik společných znaků. Je tedy obtížné takové jazyky zařadit. Důvod jejich rozdílnosti lze vyčíst v dějinách Ameriky. Amerika byla osídlena v několika etapách. První lidé přišli do Ameriky před více než 10 000 lety. Každé obyvatelstvo si na kontinent přineslo i svůj jazyk. Domorodé jazyky jsou však nejvíce podobné těm asijským. Pravěké jazyky po celé Americe nejsou ve stejném stavu. Mnoho domorodých jazyků se stále používá v Jižní Americe. Jazyky jako Guarani nebo Quechua mají milióny aktivních mluvčích. Oproti tomu mnoho jazyků v Severní Americe téměř vymřelo. Kultura původních obyvatel Severní Ameriky byla dlouho potlačována. Vytratily se tak i jejich jazyky. V posledních desetiletích však zájem o ně vzrostl. Existuje mnoho programů, které se snaží tyto jazyky rozvíjet a chránit. Nakonec tedy mohou mít i budoucnost…

 

[☾♔TALAYEH_A♔☽]

Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?
Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek. Učením se naše myšlení mění. Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími. Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky. Při učení se procvičuje paměť. Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje. Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji. Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit. Díky tomu řeší problémy rychleji. Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější. I to, jak se rozhodují, závisí na jazyku. Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí. V rámci studie testovali psychologové několik lidí. Všichni mluvili dvěma jazyky. Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem. Tito lidé měli odpovědět na otázku. Týkala se řešení určitého problému. Přitom měli na výběr dvě možnosti. Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá. Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích. A odpověď se změnila, když se změnil jazyk! Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko. V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost. Po skončení tohoto testu si měli také vsadit. I zde byl zřejmý rozdíl. Když používali cizí jazyk, byli racionálnější. Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme. Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.

 

[☾♔TALAYEH_A♔☽]

Učení a čtení
Učení a čtení patří k sobě. To platí samozřejmě dvojnásob při učení cizích jazyků. Kdo se chce naučit nový jazyk, musí přečíst mnoho textů. Když čteme literaturu v cizím jazyce, zpracováváme celé věty. Náš mozek se tak učí slovní zásobu a gramatiku v kontextu. To mu pomáhá ukládat nové informace. Naše paměť si hůře pamatuje samostatná slova. Při čtení se také učíme, jaký význam mohou slova mít. A vyvineme si tak cit pro nový jazyk. Cizojazyčná literatura nesmí být samozřejmě příliš obtížná. Moderní povídky nebo detektivky bývají často záživné. Denní tisk má tu výhodu, že je vždy aktuální. Knihy pro děti nebo komiksy jsou také vhodné pro učení. Obrázky pomáhají lépe pochopit nová slova. Nehledě na to, jakou literaturu zvolíte -- měla by být záživná! To znamená, že by měla mít živý děj, aby byl jazyk dostatečně různorodý. Pokud nic takového nenajdete, lze použít i speciální učebnice. Existuje mnoho knih s jednoduchými texty pro začátečníky. Při čtení je vždy důležité používat slovník. Jakmile některému slovu nerozumíte, měli byste si jej najít. Náš mozek se při čtení aktivuje a učí se nové věci rychleji. Vytvořte si soubor pro všechna slova, kterým nerozumíte. Tato slova si potom můžete často prohlížet. Také je dobré si neznámá slova v textu zvýrazňovat. Příště je tak okamžitě poznáte. Kdo čte často v cizím jazyce, dělá větší pokroky. Náš mozek se totiž rychle naučí cizí řeč napodobovat. Může se stát, že jednou budete v cizím jazyce i myslet…

 

[☾♔TALAYEH_A♔☽]

Jak se mozek učí nová slova
Když se učíme novou slovní zásobu, náš mozek si ukládá nový obsah. Učení funguje pouze při stálém opakování. Jak dobře si náš mozek ukládá slova, to záleží na mnoha faktorech. Nejdůležitější však je, abychom si slovní zásobu pravidelně procvičovali. Ukládají se pouze slova, která často píšeme nebo používáme. Dá se říct, že se tato slova archivují jako obrázky. Tento způsob učení platí i pro opice. Opice se naučí „číst” slova, pokud je vidí dostatečně často. Sice jim nerozumí, ale rozeznají slova podle jejich tvaru. Abychom mluvili plynně nějakým jazykem, potřebujeme k tomu mnoho slov. Slovní zásoba tak musí být dobře organizována. Protože naše paměť funguje jako archiv. Aby našla slova rychle, musí paměť vědět, kde je hledat. Je tedy lepší učit se slova v určitém kontextu. Mozek si pak umí otevřít vždy tu správnou „složku”. Ale i slova, která se dobře naučíme, můžeme zase zapomenout. To se děje tak, že se určité vědomosti přesunou z aktivní do pasivní paměti. Zapomínáním si ulehčujeme od vědomostí, které nepotřebujeme. Náš mozek si tak dělá místo pro nové a důležitější věci. Je tedy důležité, abychom si naše znalosti pravidelně oživovali. To, co je obsahem pasivní paměti, není však navždy ztraceno. Když zahlédneme zapomenuté slovo, znovu si ho zapamatujeme. To, co už jsme se jednou naučili, se podruhé naučíme rychleji. Kdo si chce rozšířit slovní zásobu, musí si rozšířit i zájmy. Protože každý z nás má nějaké zájmy. Zabýváme se tedy většinou stále stejnými věcmi. Jazyk se však skládá z mnoha významových oborů. Člověk zajímající se o politiku by si měl občas přečíst i sportovní rubriku!

 

[☾♔TALAYEH_A♔☽]

Proč je na světě tolik různých jazyků?
Dnes máme na světě více než 6 000 různých jazyků. Proto potřebujeme tlumočníky a překladatele. Kdysi dávno mluvili všichni stejným jazykem. To se však změnilo, když začal člověk migrovat. Člověk opustil svou africkou pravlast a rozšířil se po celém světě. Toto prostorové rozmístění vedlo i k diferenciaci jazyků. Protože každá skupina lidí si vyvinula svou vlastní formu komunikace. Mnoho různých jazyků se vyvinulo ze společného prajazyka. Člověk ale nikdy nezůstal dlouho na jednom místě. Jazyky se tedy od sebe odlišovaly čím dál víc. A tak jednoho dne již nebylo možné určit jejich společné kořeny. Navíc žádný národ nežil izolovaně po celá tisíciletí. Vždy tu byl kontakt i s ostatními národy. To změnilo i jazyky. Lidé převzali prvky z jiných jazyků nebo se jazyky navzájem mísily. Díky tomu se vývoj jazyků nikdy nezastavil. Migrace a kontakty s jinými civilizacemi tedy vysvětlují velký počet jazyků. Proč jsou ale jazyky tak rozdílné, je jiná otázka. Evoluce se vždy řídí určitými pravidly. Musí tedy existovat důvod, proč jsou jazyky takové, jaké jsou. Vědci se jím zabývají již celá léta. Rádi by věděli, proč se jazyky vyvíjely rozdílně. Abychom to zjistili, musíme pátrat v historii jazyků. Z té lze poznat, co se kdy změnilo. Stále se neví, co vývoj jazyků ovlivňuje. Kulturní aspekty se zdají být důležitější než ty biologické. To znamená, že dějiny různých národů formovaly i jejich jazyky. Jazyk nám často řekne více, než si myslíme…