▓▓ Exkluzivní kontrola ▓▓

[☾♔TALAYEH_A♔☽]

Angličtina - univerzální jazyk
Angličtina je nejrozšířenější jazyk na světě. Mandarínština neboli čínština má však nejvíce rodilých mluvčích. Angličtina je mateřským jazykem „pouhých” 350 miliónů lidí. Angličtina však výrazně ovlivňuje i ostatní jazyky. Od poloviny 20. století její význam enormně vzrostl. To je dáno především vývojem USA ve světovou velmoc. Angličtina je první cizí jazyk, který se vyučuje na školách v mnoha zemích. Mezinárodní organizace užívají angličtinu jako oficiální jazyk. Angličtina je také úředním nebo společným jazykem mnoha zemí. Je však možné, že tuto funkci brzy převezmou jiné jazyky. Angličtina patří k západogermánským jazykům. Je tedy příbuzná například s němčinou. Tento jazyk se ale za posledních 1 000 let výrazně změnil. Dříve byla angličtina flektivním jazykem. Většina koncovek s gramatickým významem vymizela. Proto dnes angličtinu označujeme za analytický jazyk. Tento typ jazyka je více podobný čínštině než němčině. V budoucnu se angličtina ještě zjednoduší. Nepravidelná slovesa pravděpodobně vymizí. Angličtina je snadno srovnatelná s jinými indoevropskými jazyky. Její pravopis je však velmi obtížný. Je to tím, že se slova vyslovují jinak, než píší. Anglický pravopis zůstal po celá staletí stejný. Výslovnost se však značně změnila. To znamená, že lidé dnes stále píší tak, jak se mluvilo v roce 1400. Ve výslovnosti najdeme také celou řadu výjimek. Například kombinace písmen „ough” se vyslovuje šesti různými způsoby! Přesvědčte se sami! - thorough, thought, through, rough, bough, cough

 

[☾♔TALAYEH_A♔☽]

Jazyk zvířat
Chceme-li se vyjádřit, použijeme svou řeč. Také zvířata mají svůj vlastní jazyk. A používají jej stejně jako lidé. To znamená, že spolu komunikují za účelem výměny informací. V zásadě má každý druh zvířat určitý jazyk. Dokonce termiti se mezi sebou dorozumívají. Jsou-li v nebezpečí, hází svým tělem o zem. Navzájem se tak varují. Jiná zvířata zase pískají, když se blíží nepřítel. Včely spolu komunikují tancem. Ukazují tak jiným včelám, kde seženou něco k jídlu. Velryby vydávají zvuk, který je slyšet na 5 000 kilometrů. Tímto zvláštním zpěvem spolu komunikují. Také sloni vydávají různé akustické signály. Člověk je ale neslyší. Většina jazyků zvířat je velmi komplikovaná. Skládá se z kombinace různých znaků. Používají se tedy akustické, chemické a optické signály. Kromě toho používají zvířata různá gesta. Jazyku domácích zvířat se člověk již naučil. Ví, co potěší jeho psa. Pozná také, když chtějí být kočky samy. Psi a kočky hovoří ale každý jiným jazykem. Mnoho znaků dokonce vyjadřuje pravý opak. Dlouho se věřilo, že tato dvě zvířata se prostě nemají ráda. Ale oni si jen špatně rozumějí. To vede k problémům mezi psy a kočkami. I zvířata se tedy hádají kvůli nedorozumění…

 

[☾♔TALAYEH_A♔☽]

Talent na jazyky u malých dětí
Děti toho vědí o jazycích hodně ještě dříve, než se naučí mluvit. To prokázaly mnohé experimenty. Vývoj dětí byl zkoumán ve speciálních dětských laboratořích. Přitom se také zjišťovalo, jak se děti učí mluvit. Malé děti jsou zjevně inteligentnější, než jsme si dosud mysleli. Mnohé jazykové schopnosti mají již v 6 měsících. Poznají například svou mateřštinu. Francouzská a německá miminka reagují jinak na určité tóny. Různě vyslovený důraz vyvolá různé chování. Malé děti mají také cit pro přízvuk svého jazyka. Velmi malé děti jsou také schopny si zapamatovat více slovíček. Rodiče jsou však pro jazykový vývoj svých dětí velmi důležití. Děti totiž potřebují ihned po narození interakci. Chtějí se svou maminkou a tatínkem komunikovat. Tuto interakci ale musí doprovázet pozitivní emoce. Rodiče nesmějí být ve stresu, když mluví se svým dítětem. Je také špatné, když na něj mluví velmi málo. Stres nebo mlčení mohou mít pro dítě negativní následky. Jejich jazykový vývoj může být nevhodně ovlivněn. Učení pro dítě začíná ale již u maminky v bříšku! Ještě před narozením reagují na mluvení. Umějí přesně rozpoznat akustické signály. Po narození tyto signály rozeznávají znovu. Nenarozené děti se již také učí rytmus jazyka. Hlas své matky slyší dítě již v bříšku. Lze tedy mluvit už na nenarozené dítě. Přehánět by se to ale nemělo… Po porodu má dítě na procvičování přeci jen dost času!

 

[☾♔TALAYEH_A♔☽]

Jazykoví géniové
Většina lidí je ráda, když ovládá alespoň jeden cizí jazyk. Jsou však i lidé, kteří ovládají více než 70 jazyků. Umějí všemi těmito jazyky plynně mluvit a správně psát. Dá se také říci, že to jsou hyperpolygloti. Fenomén mnohojazyčnosti je znám již celá století. O lidech s tímto nadáním existuje mnoho záznamů. Odkud toto nadání pochází, však ještě nebylo přesně zjištěno. Věda na to má různé teorie. Mnohé z nich si myslí, že mozek polyglotů má jinou strukturu. Tento rozdíl se projeví především v Brocově centru. V této oblasti mozku vzniká řeč. U polyglotů mají buňky v této oblasti jinou strukturu. Je možné, že proto lépe zpracovávají informace. K potvrzení této teorie však scházejí další studie. Možná je ale také rozhodující zvláštní motivace. Děti se učí cizí jazyky velmi rychle od jiných dětí. To je dáno tím, že se chtějí zapojit do hraní. Chtějí se stát součástí skupiny a komunikovat s ostatními dětmi. Jejich úspěch závisí na jejich vůli se integrovat. Další teorie tvrdí, že učením roste mozková hmota. Čím více se tedy učíme, tím je to snazší. Je rovněž lehčí se naučit podobné jazyky. Kdo mluví dánsky, naučí se rychle švédsky nebo norsky. Ještě stále neznáme odpovědi na všechny otázky. Jisté ale je, že inteligence přitom nehraje žádnou roli. Mnozí lidé hovoří mnoha jazyky navzdory své nižší inteligenci. Ale i největší jazykoví géniové potřebují disciplínu. A to nás trochu uklidňuje, že?

 

[☾♔TALAYEH_A♔☽]

Samomluva
Když někdo mluví sám se sebou, je to pro ty, co naslouchají, většinou komické. Přitom samomluvu praktikují pravidelně všichni lidé. Psychologové odhadují, že se to týká více než 95 procent dospělých. Děti mluví samy se sebou při hraní téměř vždy. Samomluva je tedy úplně normální jev. Jedná se přitom jen o zvláštní formu komunikace. A vést samomluvu má občas i své výhody! Neboť mluvením si rovnáme myšlenky. Samomluva je okamžik, ve kterém se prosazuje náš vnitřní hlas. Lze tedy říci, že nahlas přemýšlíme. Samomluvou často trpí zejména lidé roztržití. Určitá oblast jejich mozku je méně aktivní. Proto jsou méně organizovaní. Samomluva jim pomáhá jednat plánovitě. Samomluva nám může také pomoci při rozhodování. Je také velmi dobrou metodou k odbourání stresu. Samomluva podporuje koncentraci a zvyšuje schopnost výkonu. Jelikož něco vyslovit trvá déle, než jen myslet. Při mluvení si lépe utřiďujeme myšlenky. Těžší testy zvládneme lépe, pokud při nich přemýšlíme nahlas. To potvrdily různé pokusy. Samomluvou si můžeme také dodávat odvahu. Hodně sportovců mluví sami se sebou, aby se motivovali. Bohužel se sebou mluvíme většinou v negativních situacích. Proto bychom se měli pokusit formulovat všechno pozitivně. A musíme často opakovat, co si přejeme. Tak můžeme mluvením pozitivně ovlivnit naše jednání. To ale funguje bohužel jen tehdy, zůstaneme-li realisty!

 

[☾♔TALAYEH_A♔☽]

Vývoj jazyka
Proč mezi sebou mluvíme, je jasné. Chceme si vyměňovat informace a dorozumět se. Jak přesně jazyk vznikl, už ale tak jasné není. Existují různé teorie. Jisté ale je, že jazyk je velmi starý fenomén. Předpokladem pro vznik mluvení byly určité tělesné znaky. Potřebovali jsme je, abychom byli schopni vydávat zvuk. Již neandrtálci měli schopnost používat svůj hlas. To je odlišovalo od zvířat. Kromě toho byl zvučný a pevný hlas důležitý k obraně. Pomocí něho bylo možné zastrašit nebo vyděsit nepřátele. Tehdy již vyráběli nástroje a rozdělávali oheň. Tyto dovednosti museli nějakým způsobem dál předávat. Jazyk byl důležitý i pro skupinový lov. Jednoduchá forma dorozumění existovala již před 2 milióny let. Prvními jazykovými prvky byly znaky a gesta. Lidé se však chtěli dorozumět i ve tmě. Potřebovali tedy spolu hovořit, i když na sebe neviděli. Proto byl vynalezen jazyk, který nahradil znaky. Jazyk v dnešním smyslu slova je starý nejméně 50 000 let. Když homo sapiens opustil Afriku, rozšířil jej do celého světa. V různých regionech se jazyky od sebe oddělily. To znamená, že vznikly různé jazykové rodiny. Obsahovaly však jen základy jazykových systémů. První jazyky byly mnohem méně komplexní než dnešní. Dále se vyvíjela jejich gramatika, fonologie a sémantika. Lze říci: jiný jazyk - jiné řešení. Problém však byl stále stejný: Jak ukážu, co si myslím?

 

[☾♔TALAYEH_A♔☽]

Učení mění mozek
Kdo hodně sportuje, formuje své tělo. Evidentně je však možné trénovat i mozek. To znamená, že kdo se chce dobře naučit jazyky, nepotřebuje jen talent. Stejně důležité je pravidelné procvičování. Neboť procvičování může pozitivně ovlivnit struktury v mozku. Zvláštní talent na jazyky je přirozeně většinou vrozený. Přesto může intenzívní trénink určité mozkové struktury změnit. Objem řečového centra se zvětší. U lidí, kteří hodně procvičují, dochází také ke změně nervových buněk. Dlouho se věřilo, že mozek se nemění. Platilo, že co se nenaučíš jako dítě, už se nenaučíš nikdy. Vědci zkoumající mozek však dospěli ke zcela jinému závěru. Dokázali, že náš mozek je tvárný po celý život. Lze říci, že funguje jako sval. Díky tomu může růst až do vysokého věku. Každý impuls je v mozku zpracováván. Je-li však mozek trénovaný, zpracovává impulsy mnohem lépe. To znamená, že pracuje rychleji a účinněji. Tento princip je stejný u mladých i starších lidí. Abychom trénovali mozek, nemusíme se nutně jen učit. Dobrým cvičením je i čtení. Zejména náročná literatura procvičuje naše centrum řeči. To znamená, že si rozšiřujeme naši slovní zásobu. Navíc si vylepšujeme cit pro jazyk. Zajímavé je, že jazyk je zpracováván nejen v řečovém centru. Nový obsah zpracovává také oblast, která kontroluje motoriku. Proto je důležité co možná nejčastěji stimulovat celý mozek. Takže cvičte své tělo A svůj mozek!

 

[☾♔TALAYEH_A♔☽]

Miminka umí odezírat ze rtů!
Když se miminka učí mluvit, dívají se svým rodičům na ústa. K tomu dospěli vývojoví psychologové. Zhruba od šesti měsíců začínají děti odezírat ze rtů. Učí se, jak pohybovat rty, aby vytvořily hlásku. Když je dětem rok, už některým slovům rozumí. Od tohoto věku se lidem dívají zase do očí. Získávají tím mnoho důležitých informací. Z očí poznají, jestli jsou jejich rodiče veselí nebo smutní. Tímto způsobem se učí poznávat pocity. Zajímavé je, když na ně mluvíte cizím jazykem. Potom totiž opět začnou odezírat ze rtů. Učí se tak tvořit cizí hlásky. Mluvíte-li s dětmi, měli byste se tedy na ně vždy dívat. Kromě toho potřebují děti ke svému jazykovému vývoji dialog. Rodiče totiž velmi často opakují, co děti řeknou. Děti tedy dostávají zpětnou vazbu. Pro malé děti je velmi důležitá. Vědí, že jim rozumíte. A to je motivuje. Rády potom v učení pokračují. Nestačí tedy dětem jen přehrávat audiokazety. To, že děti opravdu umějí odezírat ze rtů, dokazují studie. Malým dětem byly například přehrávány videa bez zvuku. Šlo o videa v jejich mateřském a cizím jazyce. Videa ve svém mateřském jazyce sledovaly děti déle. Dávaly při nich i větší pozor. První slova dětí jsou však na celém světě stejná. Máma a táta - vysloví snadno ve všech jazycích!

 

[☾♔TALAYEH_A♔☽]

Jazyková změna
Svět, ve kterém žijeme, se každý den mění. Stagnovat tedy nemůže ani náš jazyk. Vyvíjí se s námi, je dynamický. Tato změna se může týkat všech oblastí jazyka. To znamená, že se může vztahovat k různým aspektům. Fonologická změna se týká zvukového systému jazyka. Při sémantické změně se mění význam slov. Lexikální změna mění slovní zásobu. Gramatická změna mění gramatické struktury. Důvody jazykových změn jsou různé. Často jsou to ekonomické důvody. Mluvčí nebo pisatelé chtějí ušetřit čas a námahu. Svůj jazyk tedy zjednodušují. Jazykovou změnu mohou ovlivnit také inovace. K tomu například dochází, když vynalezneme nové věci. Ty potřebují jméno, vznikají tedy nová slova. Většinou není jazyková změna plánovaná. Jedná se o přirozený proces a dochází k ní automaticky. Mluvčí však mohou svůj jazyk měnit i vědomě. To dělají tehdy, když chtějí dosáhnout určitého účinku. Jazykovou změnu podporuje také vliv cizích jazyků. Je to zřejmé zejména v čase globalizace. Především angličtina ovlivňuje jiné jazyky. Téměř v každém jazyce dnes najdeme anglická slova. Nazýváme je anglicismy. Změna jazyků je podrobována kritice nebo obavám již od antiky. Přitom jde o pozitivní jev. Neboť dokazuje, že náš jazyk je živý stejně jako my!

 

[☾♔TALAYEH_A♔☽]

Tónové jazyky
Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat. Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!